Iljin rozvíjí mládeži vzrušující obraz boje s největším nepřítelem sovětské oblasti černozemní - suchem. Žhavé větry z pouští, "černé" bouře odnášející mračna prachu z úrodné prsti, písek zasypávající pole a strže, rozrývající úrodnou půdu, jsou hroznými zbraněmi sucha, které od počátku 18. stol. osmdesátkrát napadlo stepi a přinášelo vedle zkázy i smrt hladem. Přes to, že řada ruských agronomů a půdoznalců, mezi nimiž září zejména jména Kostyčev, Dokučajev a Viljams, správně rozpoznávali příčiny a navrhovali cesty k zábraně pokračujících katastrof, nebylo možno ve státě, kde bezprostřední kořistnický zájem kapitalistických vlastníků půdy a lesů vládl nad zájmem obecným, nastoupiti dlouhou cestu nápravy. Teprve socialistická revoluce počala bojovati s nepřítelem-suchem a velkolepým stalinským plánem na přeměnu přírody (lesní pásy, úprava toků, zakládání rybníků, travopolní systém aj.) vrcholí vítězný zápas člověka se živly. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR