Jiří Morava vzpomíná ve svých stručných epizodách na těžké začátky svého vídeňského krátkodobého pobytu, kam se po srpnové invazi roku 1968 uchýlil jako uprchlík. Za svůj opravdový domov, jenž se stal pevnou oporou v jeho životě, však začal považovat teprve tyrolský Innsbruck, kam se trvale odstěhoval roku 1971. Právě tady nachází zaměstnání jako noční recepční v jednom horském hotelu a při svém badatelském úsilí dokonce zjistí, že jeho otec vynalezl ještě v normálních časech prostředek proti revmatickým chorobám a chřipce, díky němuž by se za běžných okolností mohl dokonce stát i milionářem. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze