Esej vzniklý a vydaný v roce 1940, v roce 120. výročí narození B. Němcové, představuje vrcholné dílo české marxistické kritiky své doby. Autor, který chápe vývoj literatury v úzké návaznosti na společenský zápas, představujezde Němcovou jako člověka i umělce, jehož život i tvorba byly nepřetržitým zápasem s předsudky, s konvencí a přetvářkou, zápasem o existenční minimum. Její tvorbu interpretuje jako kvalitativní zlom ve vývoji moderní českébeletrie, a to ve sféře myšlenkové, významové, stylistické i jazykové. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně