Marie Pujmanová zpívá o Praze historické i moderní v různých jejích proměnách, jak je vytvářely události časů právě minulých: Mnichov, okupace, květnové boje, osvobození Rudou armádou, svoboda a mír, úmrtí presidenta Gottwalda. V závěru se autorka loučí zpěvem vděčnosti straně za pocit sounáležitosti s bojovným a dělným mládím, které dnes naplňuje historické prostory Prahy a podává si ruce s miliony mladých a spravedlivých lidí světa. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR