Ústřední postavou Schneiderova prozaického románu, jehož text je záměrně přerušován verši v klasické rýmové podobě, je sicilská chovanka alsaského kláštera, která hledá svou identitu v době, v níž se vedle osvícenského hnutí a myšlenek probouzí i nespoutaná francouzská revoluce, počínající roku 1789. Na pozadí této dramatické epochy, kdy francouzská monarchie na jedné straně ztrácí svůj absolutistický charakter, na druhé se však mění v totalitní diktaturu, zachycuje Schneider myšlenkové zrání mladé ženy, jejíž počáteční revoluční elán postupně nahrazují trýznivé pochybnosti. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze