Bedřich Václavek napsal o posledních lyrických sbírkách Vrchlického: "Vrchlický se (v lyrice intimní) dožívá lyrické obrody (Svlačce na úhoru, Korálové ostrovy, Skryté zdroje, Zaváté stezky), překonává svůj předchozí pesimismus a povznáší se až k životnímu enthusiasmu (Strom života), k velké písni vesmírné jistoty a radosti, k hymně životních kladů v duchu pantheismu a evolučního optimismu. Hned nato však (poslední jeho) kniha "Damoklův meč" dává znovu propuknouti novému černému dualismu člověka z vesmíru, myšlenky a hmoty, touhy a reality.V jiných básních této knihy však dospívá dlouhý vývoj jedné větve tvorby Vrchlického k ryzí, hluboké, čisté a niterné lyrice, intuitivně melodické, nadosobního duchovního kouzla ..." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR