Kodifikace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století Kniha literárního historika Michala Bauera přibližuje konstituování ideologicko-estetické normy v české literatuře na přelomu 40. a 50. let minulého století. Bauer ve své studii sleduje strategie moci i strategie obrany vůči normativnímu mocenskému přístupu, uplatňovanému vedoucími představiteli politiky a kulturní fronty. Úvodní text je zaměřen na projevy tohoto tlaku v české literatuře po roce 1945, které vyvrcholily plenární schůzí Svazu československých spisovatelů 22. 1. 1950. V následující části je interpretován význam zmíněné schůze a její vliv na další literární i obecně kulturní události v Československu 50. let. Zvláštní pozornost je věnována nechvalně proslulému Štollovu referátu, vydanému knižně v upravené podobě pod názvem Třicet let bojů za českou socialistickou poezii (1950), i jeho „první aplikaci“ v podobě navazujícího referátu Jiřího Taufera – oba texty se na dlouhou dobu staly mezníky v české kultuře. Poslední, ediční část knihy přináší unikátní archivní přepis stenografického zápisu schůze v nekrácené verzi. Díky monografii Souvislosti labyrintu se čtenáři poprvé seznámí s průběhem schůze, která významně předurčila tuzemskou literaturu nejen 50. let, ale i následujícího období. Knihu doplňují fotografické přílohy, dobové archivní dokumenty, ukázky z rukopisných textů. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz