Uzlovým bodem ve vývoji elektroakustických médií 30. let, jenž v mnohém předznamenal mediální průmysl současnosti, byl nástup zvukového filmu. Tato kniha, navazující na tzv. novou filmovou historii a archeologii médií, jej zkoumá jakožto nejvýznamnější strukturní transformaci československé kinematografie, jež předcházela znárodnění. Namísto filmů jako uměleckých děl nebo režisérů jako jejich autonomních tvůrců si všímá celé kinematografické „instituce" zahrnující organizaci produkce, distribuce a kin, stejně jako podmínky každodenní zkušenosti publika. Tím, že klade důraz na hybridní povahu rodícího se média, vrací zvukový film zpět mezi jeho původní rivaly a souputníky - populární hudbu, rozhlas a gramofon. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz