Pandemie AIDS na africkém kontinentu nejvíce zasáhla Nigérii a Etiopii, kde vládne chudoba, nezaměstnanost, negramotnost a nemoci. V jejím důsledku miliony dětí osiřely a ocitly se na ulici. Vdova Haregewoin Teferra se stala během deseti let jednou z nejvýraznějších osobností, které přispěly k jejich záchraně. Narodila se v roce 1946 v rodině oblastního soudce a vystudovala střední školu. V manželství s učitelem biologie se jí narodily dvě dcery. Šťastné roky ukončila až v roce 1990 náhlá smrt manžela a o osm let později úmrtí starší dcery. Deprimovaná matka se nedokázala vyrovnat s jejich ztrátou a útěchu hledala na hřbitově a v modlitbách v kostele. Z izolace ji vytrhla až prosba ředitele katolické charity, aby se postarala o patnáctiletou osiřelou dívku. Postupně v jejím skromném dvoupokojovém cihlovém domku s přístavbami a v přepravním kontejneru na pozemku v Addis Abebě nalezly útočiště a nový domov desítky osamělých i nemocných dětí různého věku. V obětavé péči o ně nalezla nový smysl života. Díky finančním prostředkům od mezinárodních nevládních organizací mohla koupit dvě nemovitosti a otevřít v nich sirotčince. Pomohla zprostředkovat adopce dětí do náhradních rodin v Etiopii, USA i v Evropě. V roce 2004 obdržela v New Yorku ocenění za zásluhy o zdravotní péči. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz