Román z válek s Pruskem po smrti císaře Karla VI., umístěný do měšťanského prostředí Police n. Met. R. 1740 se s pruskými nepřátelskými vojsky může vrátit po 16 letech do vlasti emigrant Pešek, evangelík, udaný kdysi vlastní ženou pro majetnictví kacířských knih. Vrací se však s vojskem drancujícím a tak, i když vede souvěrce ke klášterní vrchnosti, k benediktinům, aby s nimi zúčtoval za křivdu, jichž se na prostém lidu dopustili, dostává se Pešek do rozporu dvou povinností: k víře a k vlasti. Uvědomuje si, že již nejde o katol. či evangel. víru, ale o obrození celého národa, zdeptaného proti reformací. Peškovo verbování k vystěhování lidu do Pruska se nezdaří proto, že jej lid považuje za zrádce a vyzvědače pruského krále. Hlasatelem nové budoucnosti národa je tu P. Bonaventura Pitr (1708-64), v té době mnich broumovských benediktinů v Polici, který v debatách s Peškem vzpomíná na slavné doby království, ukazuje na ty čisté prameny v české historii (i na Komenského), z nichž budou čerpat bud. historikové-obroditelé, až budou křísit minulost pro povzbuzení prostého lidu. - 2. povídka kreslí vpád Prušáků na Náchodsko r. 1778, kdy hrdina po dlouholetém bloudění cizinou řeší problém sloužit či nesloužit Prusům příklonem k zájmům vlastní rodiny a tím i české vlasti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR