Mystérium Egypta žije a potvrzuje starodávné rčení, že „vše se bojí času, ale čas se bojí pyramid“. Záhadný úsměv na rtech sfingy mluví o věcech, o nichž nepíše žádná kniha, neboť je ve shonu 21. století zapomínáme hledat ve svém vlastním nitru. Egypt nás volá jako ztracená část nás samotných, neboť duch Egypta žije ve všech, kteří nenechávají umírat své sny, ale kousek po kousku je skládají ve skutečnost, jakoby vytvářeli mozaiku vlastního života. Když Napoleon upozornil své vojáky, že je pozorují „tisíce let dějin“, si Egypt uvědomila nejen Evropa, ale i zbytek světa. Od tohoto okamžiku jsou lidé nadšeni velkolepostí egyptských pyramid a magií vloženou do mumií.Tento text nám umožňuje podniknout cestu do záhadného světa pyramid a hieroglyfů, do kolosálních monumentů a chrámů. Probouzí v nás touhu po hledání věčnosti, která určuje velikost člověka a jeho díla. Poznávat Egypt a jeho dějiny, pochopit jeho panteon a umění vypovídá o kulturní zralosti naší civilizace a o schopnosti uvědomit si opravdové životní hodnoty. Kniha přináší přehled toho nejlepšího, co přineslo staré egyptské umění, které nás dodnes fascinuje svojí stylovou čistotou, spojením s vědou i náboženstvím a v neposlední řadě i magií a tajemností. Žádná z velkých civilizací minulosti po sobě nezanechala tak impozantní umělecké památky jako starověký Egypt. Charakter egyptského umění určovaly přírodní kontrasty krajiny na dolním toku Nilu, oblasti, kde úrodné nížiny přecházejí v bezútěšné pouště a kde životní rytmus závisel na záplavách přinášejících zkázu i nový život. V první řadě však egyptské umění představuje božskou vůli a jako takové odráží řád ustanovený bohy, a to s přesností téměř matematickou a podle jasně daných zásad. Náboženství bylo ve starověkém Egyptě vším a veškerý život byl ovlivněn náboženstvím. V tomto světě nemělo umění žádnou estetickou hodnotu. Reprezentovalo přírodu, cílem ovšem bylo zachytit její podstatu, nikoli podobu okolního světa. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz