"Léta stolypinské reakce se zvláště vyznačovala zákeřnými útoky četnictva a policie, carských provokatérů a černosotněnských násilníků proti dělnické třídě. Represivními opatřeními však ztrpčovali život dělnictvu nejen carští pochopové. V tomto směru nezůstali za nimi ani továrníci a zaměstnavatelé, kteří zvláště stupňovali útok proti dělnické třídě v letech průmyslové deprese a růstu nezaměstnanosti.: (Dějiny VKSb). Děj dramatu čerpá z této temné doby: Prostá a negramotná žena jen nejasně chápe revoluční myšlenky. Sobecké mateřství však pomalu ustupuje bojovému zanícení, do něhož se mísí mateřská hrdost nad tím, že její syn, revolucionář vede dělnické zástupy, matka se stává oddanou a obětavou členkou illegální skupiny. Příběh "Matky" končí tak, jak za tehdejších podmínek skončit musil - rozbitím revoluční organisace a odsouzením jejích příslušníků. Ale kniha je prostoupena silným a neochvějným optimismem ve vítězství proletariátu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR