V útržkovitém bezprostředním textu autorka s obdivuhodnou sebereflexí vypovídá o zásadní změně, kterou do života jí samotné a jejího muže přinesla mozková příhoda, kterou utrpěla krátce po svém definitivním návratu do Čech. S okamžiky po návratu do života, omezeného následky nemoci, i s perspektivou budoucnosti se vyrovnává bez nejmenšího patosu a aniž by šetřila vlastní důstojnost se svěřuje se vším, co v době rekonvalescence musela překonávat. Otevřeně líčí deprese, výpadky paměti, trýznivou fyzickou i intelektuální neschopnost, svoje úvahy o minulosti i budoucnosti a přehodnocení životních priorit i jistot. Celý text, který měl být zřejmě podkladem pro téma nové knihy, je ve své zárodečné, záměrně nekorigované podobě ukázkou té složky složitého procesu literární tvorby, kdy autor přetváří vlastní autentické zkušenosti do umělecké a obecnější formy. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz