Po uvítání delegátů pojednává Kopecký o novém pojetí marx-leninské výchovy. Nyní již nestačí ideologicky vzdělávat jen komunisty, ale je třeba uskutečnit převýchovu nejširších mas. Pak se zabývá bankrotem poúnorové reakční emigrace, otázkou náboženství a poměrem církve a státu, naší velikou revoluční historií. Pojednává o mezinárodní situaci a zdůrazňuje dvě velké ideje: socialistické vlastenectví a proletářský internacionalismus. Mluví o školní výchově, hnutí mládeže, novém poslání vědy, slovesné a jiné umělecké tvorbě, tělovýchově, žurnalistice a regulaci knižního trhu. Zvl. důraz klade na školení komunistů a jejich odpovědnost. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR