Monografie se zabývá činností londýnského Royal Court Theatre ve druhé polovině devadesátých let 20. století, kdy se na jeho scéně objevily prvotiny autorů nové generace, jejichž hry se rychle zařadily do kánonu soudobé moderní evropské a světové dramatiky. Po úvodním exkurzu do historie divadla od roku 1956 po léta devadesátá následují kapitoly, které podrobně mapují sezóny 1994–2000 a seznamují čtenáře se způsobem zřízení a provozu divadla, označovaného za „továrnu na dramatiky“. Jádro práce tvoří analýzy poetiky a jednotlivých děl pěti vybraných dramatiků. Zkoumanými autory jsou Caryl Churchillová, Martin Crimp, Joe Penhall, Mark Ravenhill a Sarah Kaneová. V závěru se autor pokouší i o zmapování myšlenkového pole, které se kolem nové dramatiky rozvířilo. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz