Tato kniha se zabývá otcovstvím, tak jak jej prožívají a konstruují muži, kteří nemají své dítě svěřené do své výhradní výchovy a přestávají s ním sdílet společné bydliště. Kniha se zaměřuje na rozbor změn otcovské role, identity a praktik po rozchodu rodičovského páru. Činí tak pomocí kvalitativní metodologie sociologického výzkumu, konkrétně konstruktivistického pojetí „zakotvené teorie“ a techniky rozhovoru. Autorka provedla 35 rozhovorů s otci po rozvodu či rozchodu a na jejich základě popisuje způsoby, jakými jsou tito muži nadále „živiteli“, „pečovateli“, „vychovateli“ či „učiteli“ svých dětí. Cílem práce není poznání jediné objektivní reality porozvodového otcovství, ale způsobů, jakými zkoumaní muži konstruují a interpretují svou vlastní subjektivní realitu. Zdroj anotace: SKAT - Souborný katalog