Jean de Sponde se pokusil zachytit ve své duchovní poezii svět plný protikladů, který víří a rotuje v neustálém pohybu. Tento pohyb je však v drtivě většině ponořen do tmy a nese pečeť smrti. A tak se člověk, aniž si to uvědomuje, neustále ocitá na okraji bezedné propasti: zdánlivě je sice obklopen světlem a krásou, ale v těsném sledu za těmito pojmy následuje temnota a ošklivost. Ve Spondových verších je tedy zdůrazněno varování memento mori, které se stalo charakteristickým atributem barokní éry. Pozemský svět je zde zcela zatlačen do pozadí a do popředí autorovy pozornosti se dere přítomnost smrti. Tyto myšlenky dokázal Jean de Sponde ztvárnit s neobyčejnou obrazností, z níž navíc zaznívá silné zaujetí tématem, směřující až ke kazatelskému vytržení. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz