Albrecht z Valdštejna pocházel z dosti skromných poměrů, díky své nezlomné vůli, politickému instinktu a ambicím se vypracoval v jednoho z nejmocnějších mužů v zemi. Autor sleduje počátky jeho vojenské kariéry, konverzi ke katolictví, působení ve službách Habsburků. V období stavovského povstání stál Valdštejn rozhodně na císařské straně. Posléze dokonale využil neukotvených pobělohorských poměrů k získání obrovského majetku a neotřesitelného mocenského postavení. Monografie představuje Valdštejna nejen jako vrchního velitele císařské armády, obratného válečníka, významnou postavu dějin třicetileté války, ale rovněž jako vojenského podnikatele, který s pomocí svých panství zajišťoval zásobování habsburských vojsk. Připomíná frýdlantského vévodu rovněž jako stavebníka a mecenáše (palác v Praze, velkorysé stavební úpravy Jičína, hlavního města Valdštejnových držav). Rozkol s císařem a intriky nepřátel ukončily Valdštejnovu kariéru v roce 1634 (zavražděn v Chebu 25. 2.). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR