Autor oblékl své verše především do hávu stručných, miniaturních útvarů, v nichž dominují hlavně čtyřverší, která se v tomto souboru objevují hned ve dvou oddílech ze čtyř. V tom prvním se pokouší zaznamenat náladu a atmosféru dvanácti ročních měsíců, jejichž posloupnost váže do rýmované polohy. Ve druhé části, která dala název i celé této sbírce, vzdává hold šestnácti ženským či dívčím jménům, přičemž se snaží vykreslit tyto portréty i s ironií, vtipem a nadhledem. Třetí oddíl pak přináší básně, v nichž je kromě určitého sarkasmu skryta i nostalgie se smutkem, jež v sobě navíc nesou zesílené tóny bilančního zamyšlení. Konečně v závěrečné části medituje autor nad znameními zvěrokruhu, v jehož postavách však spíše než nebeské symboly spatřuje prvky reálného života. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze