Kathy žila s rodiči a osmi sourozenci na sídlišti v Clondalkinu, dělnickém předměstí Dublinu. V rodině nikdy nezažila chvíle radosti a štěstí. Její jemná a submisivní matka se nedokázala vzepřít a ochránit své děti před svým manželem, surovým a agresivním stavebním dělníkem, který je fyzicky i psychicky týral. Od pěti let byla sexuálně zneužívána místními chlapci. Deprimované dítě psychologové diagnostikovali jako nezvladatelné, a tak je na žádost otce posláno do reformní školy řízené jeptiškami. Ani v tomto prostředí neunikla Kathy fyzickým trestům a znásilnění, kterého se dopustil kněz. Když se svěřila matce představené, je v deseti letech přemístěna na dětské oddělení psychiatrické léčebny, kde podstupuje šokovou terapii a užívá velké dávky experimentálních léků. Za dva roky se ocitá v prádelně Máří Magdaleny, církevním nápravném ústavu pro padlé dívky. Také zde ji čeká jen otrocká práce a sexuální zneužívání. Pokud dívky otěhotněly, byly jim děti po porodu odebrány a jeptišky je prodaly bohatým manželským párům do USA. Ponížení, hrůza a bolest, které provázely autorčino dětství i dospívání, navždy poznamenaly její další život. S pomocí psychologů se jí podařilo vyrovnat se s minulostí a na počátku 21. století spolupracuje s Komisí pro vyšetření zneužívání dětí a s Radou pro odškodnění obyvatel rezidenčních institucí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz