Autorka navazuje povídkami na své předchozí knihy, které zobrazují každodenní život křesťanů - věřících i kněží - v posledních letech totality a v prvních letech po revoluci. Autentičnost vyprávění, naznačovaná například i občasným užitím nářečí a církevního slangu, může vzbudit zájem u čtenářů, kteří mají rádi příběhy psané podle skutečných událostí. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze