"Rámec románu je v podstatě reportážní, jsa věrným zápisem o dvouměsíčním životě v slezskoostravské věznici, zejména ve své první polovici. Vidíme tu nejprve nervosní zaplňování vleknoucího se času drobnými výzkumy okolí a rozvíjením vzpomínek a nejrozličnějších asociací. Brzy je však Olbrachtovi prostředí samozřejmé a ve vězeňském zážitku nabývá převahy dojem mírné komičnosti, dojem, že je na dovolené, že tu idylicky a trochu komicky odpočívá od těžké revoluční práce. Počíná studovat přírodopis i psychologii vězňů, vězeňské stěny se rozestupují, věznice vzrůstá do okolí, do průmyslového kraje ostravského, jehož postavy i postavičky se tu neustále kmitají, aby složily posléze značně jednotný obraz proletářského Ostravska." (B. Václavek.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR