Mladí badatelé - studenti a doktorandi, kteří se zabývají bohemistikou, germanistikou či polonistikou - ze tří zemí a univerzit (Praha, německé Lipsko a polská Vratislav) se soustředili na otázky související s tématem vícejazyčnosti. Velká část z nich vyzdvihuje především jazykové, literární a kulturní kontexty určené konferenčními jazyky - češtinou, němčinou a polštinou. Autoři zkoumají tímto prizmatem mimo jiné problematiku srovnávání gramatiky, lexika a frazeologie jazyků, úlohu grafické a vizuální složky jazyka, specifiku jazykových enkláv, kognitivnělingvistické rozdíly mezi jazyky, lingvodidaktické problémy při vyučování polštiny pro cizince; v oblasti překladů se zaměřují na úskalí převodu obecné češtiny, prostředků jazykové hry, neologismů či vícejazyčnosti, v literární a kulturní sféře se pak věnují především fungování dvou či více jazyků v dílech autorů působících na pomezí kultur, ale též otázkám identity a paměti regionů ovlivňovaných ve své historii několika etniky, kulturami a jazyky (Vratislav, Dolní Slezsko, řeka Odra). Nechybějí však ani práce zohledňující širší evropský i mimoevropský jazykový a kulturní kontext (předmětem pozornosti se stává i lužická srbština, španělština, mandarínská čínština). Nakladateslká anotace. Kráceno. Zdroj anotace: NKP