První část se věnuje muslimům a islámu v Česku po roce 1989 (např. modlitebny a mešity, sčítání lidu). Druhá část pojednává o různých aspektech vstupu muslimů do českého veřejného prostoru (např. otázka registrace Ústředí muslimských obcí, jak jsou přijímáni českou státní správou, muslimové jako klienti lázní, protimuslimské skupiny, obraz islámu v učebnicích, muslimské děti). Další část se zabývá tím, jak jsou muslimové vnímáni českou veřejností a reprezentováni médii. Poslední část analyzuje výpovědi samotných muslimů i českých konvertitů k islámu. Doplněno tabulkami, odpověďmi participantů výzkumu, výsledky anket apod. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR